Nestihl jsem odpovědět na poslední anketní otázku Hanáckého Večerníku ohledně rozšiřování zón 30 v Olomouci. Je to ovšem téma, které bych si nerad nechal ujít. Zajímá mě. Dobře se na něm dá poznat, jaký vztah má vedení města ke svým obyvatelům.

Nejprve si řekněme, jaká je olomoucká realita. Nemluvím teoreticky od čistého úřednického stolu, auto i olomoucké silnice prakticky používám, jezdívám na schůzky, do kanceláře, se synem na tréninky, a podobně.

Takže ta realita? S ohledem na nikoliv chytré, ale spíše hloupé semafory, pro něž je zelená vlna zřejmě neřešitelnou početní úlohou, věčné a stále nepříliš koordinované uzavírky, je ve skutečnosti průměrná rychlost 30 kilometrů v hodině realitou na většině území města. Ale možná jsem nepochopil podstatu; možná je to lstivá a sofistikovaná metoda, jak přesvědčit i zatvrzelé motoristy, aby rezignovali a vydali se všanc MHD.

Obecně je to u nás tak, že se množí další a další omezení, a přitom ti dobrodinci, kteří nás omezeními zásobují, stále opakují stejné rádoby logické tvrzení: Děláme to pro bezpečnost lidí. Automaticky se vychází z teze, že nedostatečně regulovaný motorista je divoká šelma, která se vydává do ulic, aby jezdila rychle, riskantně a bezohledně. Že řidič je od podstaty tvor zlý, na něhož je potřeba přísnost.

Já naopak věřím tomu, že naprostá většina řidičů jsou normální, slušní lidé, kteří se do ulic nevydávají pro své nějaké zvrhlé potěšení a pro chuť ohrožovat a škodit, ale z nutnosti. Chcete něco stihnout rychle, potřebujete být na řadě míst krátce po sobě, tak prostě volíte nejrychlejší verzi dopravy. S tím, že respektujete pravidla. A je-li někdo opravdový magor, který nerespektuje ani ta současná pravidla, pak ho nejspíš nenapraví ani nově zavedená zóna 30. Leda bychom vydali absolutní zákaz používání motorových vozidel, a časem ho rozšířili i na příliš rychlá kola a nebezpečné elektrokoloběžky s bezohlednými jezdci.

Myslím si, že skutečně nikdo nejezdí do ulic města proto, aby si to užíval. Už jen pro to, co jsem napsal o pár řádků výš – jezdit po Olomouci prostě žádné potěšení není! Já z principu nesnáším arogantní tendenci dělat z části lidí nesvéprávné hlupáky, kteří se bez buzerace a regulace ze strany úřadů neobejdou. Věřím v rozum většiny svých spoluobčanů i ve schopnost řídit se pravidly, která tvoří náš už tak dost regulovaný svět.

Tak nám prosím nepřidávejte ještě další a další omezení a nařízení.

Martin Major