2. října 2024, Hanácký Večerník
Dominika Kovaříková: Povodně po 27 letech. Jak jsme obstáli?
Před dvěma týdny zasáhly Českou republiku silné deště, které vyvolaly velké povodně s obrovskými škodami. Spousta lidí, zejména na Moravě, měla před […]
zastupitelka, místopředsedkyně klubu, členka komise životního prostředí
Olomouc je pro mne ideálním místem pro život: velká tak akorát, aby se po ní člověk mohl pohybovat pěšky a když se mu nechce nebo je unavený, sedne na tramvaj nebo autobus, který jej za chvíli přepraví na druhý konec města, s historickým centrem, které stále ještě není skanzenem, jako se to bohužel stalo v některých jiných krásných městech, se zeleným prstencem parků, které toto centrum obepínají. O obyvatelích Olomouce s oblibou říkám, že se tady všichni přes jednoho známe.
Poprvé jsem se do veřejného života vložila už v roce 2002, kdy jsme se skupinou dalších Olomoučanů protestovali proti výstavbě mutifunkčního objektu Palác Morava, který měl stát na ploše dnešního tržiště. Organizovali jsme petice, psali články do novin, uspořádali demonstraci. Aktivita byla úspěšná, Palác Morava na tržišti nestojí a každou sobotu můžete na trhu dál nakupovat výpěstky i od zemědělců z okolí – jen ta podoba tržiště by si konečně po těch letech zasloužila změnu. To byl můj první střet s komunální politikou a zjištění, že když se člověk o něco snaží, může něco ovlivnit a něčeho dosáhnout. A tahle touha měnit věci a někam je posouvat už mi zůstala. V průběhu života samozřejmě různě intenzivně, protože se nám postupně narodily dvě dnes již pomalu dospívající děti, kterým bylo také třeba věnovat pozornost. A protože člověk se musí i něčím živit, zúročila jsem své vědomosti nabyté při studiu a založila si vlastní advokátní kancelář, kterou mám již 10 let v samém srdci Olomouce – na Horním náměstí.
Snad od malička mi není lhostejný stav životního prostředí. I proto jsem před lety působila jako právnička v ekoporadně a pomáhala lidem s řešením jejich problémů v této oblasti. Životní prostředí vnímám jako jednu z nejvyšších hodnot a jeho ochranu považuji za nesmírně důležitou. Je nás tady hodně, každý máme nějaké své potřeby, ale zároveň nemáme planetu B, kam bychom se mohli přesídlit, až si zdejší svět zničíme. Musíme se proto chovat odpovědně – a to je další z filozofií, které vyznávám: vždy zohledňovat, jaké dopady bude mít mé chování na druhé lidi a na mé okolí. A dostanu-li ve volbách Vaši důvěru, ráda bych se této oblasti věnovala i na olomoucké radnici, protože věřím, že zdravé a přívětivé životní prostředí má vliv i na to, jak se lidé chovají k sobě navzájem.